Svalová poranění a běh: jak se mění svalová zátěž s rychlostí běhu

Svalová poranění a běh: jak se mění svalová zátěž s rychlostí běhu

Máte podobné potíže?
Objednejte se na odborné vyšetření.
Objednat se
Obsah článku
  • Fáze 1 – nízká rychlost
  • Fáze 2 – střední rychlost
  • Fáze 3 – maximální rychlost

Autor: Bc. Ondřej Soukup, MBA

Běh je komplexní pohyb, při kterém se s rostoucí rychlostí výrazně mění strategie zapojení svalů dolní končetiny. Tyto změny mají zásadní význam nejen pro výkon, ale především pro rehabilitaci svalových poranění a návrat ke sportu.

Studie Dorna, Schache a Pandyho (2012) detailně analyzovala zatížení svalů při různých rychlostech běhu a popsala tzv. muscular strategy shift – tedy posun zátěže z distálních na proximální svalové skupiny se zvyšující se rychlostí běhu.

Zatížení svalů při nízkých rychlostech běhu (výklus, lehký běh)

Při nízkých rychlostech běhu dominuje tzv. kotníková strategie:

  • Klíčovou roli hrají svaly v oblasti hlezna, zejména m. soleus
  • Významně se zapojuje také m. quadriceps femoris, což bývá často podceňováno
  • Svaly umožňují efektivní odraz díky elastickému ukládání a uvolňování energie v Achillově šlaše
  • Kotníková strategie je energeticky efektivní a vhodná při nižší mechanické zátěži

Z klinického pohledu je důležité si uvědomit, že ani pomalý běh není nezatěžující, zejména pro oblast lýtka a kolene (Dorn et al., 2012).

Zatížení svalů při vyšších rychlostech běhu a sprintu

Se zvyšující se rychlostí běhu dochází k výraznému přesunu zátěže směrem k proximálním svalům:

  • Výrazně roste aktivita hamstringů
  • m. iliopsoas
  • m. rectus femoris
  • m. gluteus maximus

Hamstringy hrají zásadní roli v excentrické kontrole švihové fáze, kdy brzdí extenzi kolene a současně kontrolují flexi v kyčli. Při rychlostech nad přibližně 80 % maximální rychlosti dramaticky narůstá excentrické zatížení hamstringů, což vysvětluje jejich vysoké riziko poranění při sprintu (Dorn et al., 2012).

Praktické dopady na rehabilitaci svalových poranění

Hamstring

  • Běh v nízkých rychlostech lze často zařadit relativně brzy
  • Vyšší rychlosti a sprint představují největší riziko – nutná postupná expozice
  • Sprint nelze v rehabilitaci vynechat

Iliopsoas

  • Nízké rychlosti běhu bývají dobře tolerovány
  • Riziko poranění narůstá s rychlostí a délkou kroku

Rectus femoris

  • Zátěž výrazně roste s rychlostí běhu
  • Nutné s tím počítat zejména u sportů s častým zrychlením

Gluteus maximus

  • Čím vyšší rychlost, tím vyšší nároky na extenzi v kyčli
  • Často podceňovaný sval, přesto klíčový pro sprint

Soleus

  • Velmi vysoké zatížení již při nízkých rychlostech běhu
  • U ruptur m. soleus je nutné vyčkat na dostatečné zhojení

Gastrocnemius

  • Podobná funkce jako soleus, ale relativní zátěž je nižší

Quadriceps

  • Významná role i při nízkých rychlostech běhu
  • Zásadní zejména u vytrvalostních běžců
  • V rehabilitaci je nutné nepodcenit jeho kapacitu

Zdroje

Dorn, T. W., Schache, A. G., & Pandy, M. G. (2012). Muscular strategy shift in human running: dependence of running speed on hip and ankle muscle performance. Journal of Experimental Biology, 215(11), 1944–1956.

Řešte bolest včas

Pomůžeme vám vrátit se zpět do pohybu bez bolesti.

Objednat vyšetření