Autor: Bc. Ondřej Soukup, MBA
Běh je komplexní pohyb, při kterém se s rostoucí rychlostí výrazně mění strategie zapojení svalů dolní končetiny. Tyto změny mají zásadní význam nejen pro výkon, ale především pro rehabilitaci svalových poranění a návrat ke sportu.
Studie Dorna, Schache a Pandyho (2012) detailně analyzovala zatížení svalů při různých rychlostech běhu a popsala tzv. muscular strategy shift – tedy posun zátěže z distálních na proximální svalové skupiny se zvyšující se rychlostí běhu.
Zatížení svalů při nízkých rychlostech běhu (výklus, lehký běh)
Při nízkých rychlostech běhu dominuje tzv. kotníková strategie:
- Klíčovou roli hrají svaly v oblasti hlezna, zejména m. soleus
- Významně se zapojuje také m. quadriceps femoris, což bývá často podceňováno
- Svaly umožňují efektivní odraz díky elastickému ukládání a uvolňování energie v Achillově šlaše
- Kotníková strategie je energeticky efektivní a vhodná při nižší mechanické zátěži
Z klinického pohledu je důležité si uvědomit, že ani pomalý běh není nezatěžující, zejména pro oblast lýtka a kolene (Dorn et al., 2012).
Zatížení svalů při vyšších rychlostech běhu a sprintu
Se zvyšující se rychlostí běhu dochází k výraznému přesunu zátěže směrem k proximálním svalům:
- Výrazně roste aktivita hamstringů
- m. iliopsoas
- m. rectus femoris
- m. gluteus maximus
Hamstringy hrají zásadní roli v excentrické kontrole švihové fáze, kdy brzdí extenzi kolene a současně kontrolují flexi v kyčli. Při rychlostech nad přibližně 80 % maximální rychlosti dramaticky narůstá excentrické zatížení hamstringů, což vysvětluje jejich vysoké riziko poranění při sprintu (Dorn et al., 2012).
Praktické dopady na rehabilitaci svalových poranění
Hamstring
- Běh v nízkých rychlostech lze často zařadit relativně brzy
- Vyšší rychlosti a sprint představují největší riziko – nutná postupná expozice
- Sprint nelze v rehabilitaci vynechat
Iliopsoas
- Nízké rychlosti běhu bývají dobře tolerovány
- Riziko poranění narůstá s rychlostí a délkou kroku
Rectus femoris
- Zátěž výrazně roste s rychlostí běhu
- Nutné s tím počítat zejména u sportů s častým zrychlením
Gluteus maximus
- Čím vyšší rychlost, tím vyšší nároky na extenzi v kyčli
- Často podceňovaný sval, přesto klíčový pro sprint
Soleus
- Velmi vysoké zatížení již při nízkých rychlostech běhu
- U ruptur m. soleus je nutné vyčkat na dostatečné zhojení
Gastrocnemius
- Podobná funkce jako soleus, ale relativní zátěž je nižší
Quadriceps
- Významná role i při nízkých rychlostech běhu
- Zásadní zejména u vytrvalostních běžců
- V rehabilitaci je nutné nepodcenit jeho kapacitu
Zdroje
Dorn, T. W., Schache, A. G., & Pandy, M. G. (2012). Muscular strategy shift in human running:
dependence of running speed on hip and ankle muscle performance.
Journal of Experimental Biology, 215(11), 1944–1956.
