Návrat ke sportu není jen o tom, že už to nebolí. V Barna Medical ho měříme
„Koleno už nebolí. Takže můžu zase hrát?“
To je jedna z nejčastějších otázek, kterou sportovci po zranění řeší. Jenže absence bolesti ještě automaticky neznamená, že je tělo připravené na plnou sportovní zátěž.
Právě proto v Barna Medical přistupujeme k návratu ke sportu komplexně. Nehodnotíme pouze to, jak se pacient cítí, ale také sílu, výbušnost, schopnost absorbovat a produkovat sílu, stranové asymetrie, kvalitu pohybu a schopnost zvládat konkrétní požadavky daného sportu.
Od pocitu k objektivním datům
Během rehabilitace se může sportovec subjektivně cítit výrazně lépe, zatímco některé deficity přetrvávají. Objektivní testování nám umožňuje tyto změny zachytit a sledovat jejich vývoj v čase.
V Barna Medical proto využíváme několik technologií, které se navzájem doplňují.
Jednou z nich je VALD DynaMo, pomocí kterého můžeme měřit izometrickou svalovou sílu a porovnávat například pravou a levou končetinu. Měření lze využít pro kvadriceps, hamstringy, adduktory, abduktory, lýtko i další svalové skupiny. Výhodou je možnost opakovaného testování a sledování, zda se síla skutečně vrací.
Výzkum z roku 2025 ukázal u VALD DynaMo Max velmi dobrou spolehlivost u většiny sledovaných izometrických testů, což podporuje jeho využití pro objektivní sledování změn svalové síly (Collings et al., 2025).
Dalším důležitým nástrojem jsou siloměrné plošiny Hawkin Dynamics. Na nich můžeme analyzovat například countermovement jump (CMJ), drop jump (DJ) nebo squat jump (SJ) a sledovat nejen samotnou výšku výskoku, ale také produkci a absorpci síly, časové charakteristiky a rozdíly mezi končetinami. Validita systému Hawkin Dynamics pro řadu parametrů skokových testů byla ověřena ve srovnání s laboratorními silovými plošinami (Merrigan et al., 2024; Weakley et al., 2023).
Třetí součástí našeho vybavení je Kineo od společnosti Globus, který využíváme pro řízené posilování a testování při koncentrické i excentrické svalové práci. Díky tomu dokážeme cíleně pracovat například na síle kvadricepsu nebo hamstringů a postupně zvyšovat nároky na sval během rehabilitace.
Co tedy znamená „jsem připravený na sport“?
Návrat ke sportu není jeden konkrétní test ani jedno číslo.
„Naším cílem není dostat pacienta co nejrychleji přes nějakou hranici. Chceme vědět, zda je jeho tělo skutečně připravené zvládnout požadavky sportu, ke kterému se vrací. Proto kombinujeme klinické vyšetření, objektivní měření síly a výkonu, funkční testy a postupné zatěžování v pohybových situacích, které odpovídají konkrétnímu sportu,“ říká fyzioterapeut Ondřej Soukup.
U fotbalisty proto nebude stačit pouze dobře provedený dřep. Potřebujeme postupně ověřit například schopnost sprintovat, brzdit, měnit směr, skákat, dopadat a opakovaně zvládat vysoké intenzity. U tenisty, hokejisty nebo volejbalisty budou požadavky zase jiné.
Právě proto se snažíme návrat ke sportu řídit podle kritérií, nikoliv pouze podle času od zranění. Tento přístup je doporučován i v odborné literatuře, která zdůrazňuje kombinaci silových, funkčních, výkonnostních a dalších kritérií při rozhodování o návratu sportovce do plné zátěže (Ardern et al., 2020).
Rehabilitace nekončí ve chvíli, kdy zmizí bolest
Cílem rehabilitace není pouze odstranit bolest nebo obnovit základní pohyb. U sportovce chceme obnovit schopnost podávat výkon.
Proto během rehabilitace pravidelně sledujeme, jak se mění síla, výkon a funkce. Výsledky nám pomáhají upravovat další postup a zároveň ukazují sportovci, kde se skutečně posouvá.
V Barna Medical tak propojujeme fyzioterapii, sportovní diagnostiku, silový trénink a postupný návrat ke konkrétním sportovním činnostem.
Ať už se jedná o návrat po operaci ACL, svalovém poranění, zranění kotníku, Achillovy šlachy nebo jiném sportovním zranění, cílem není pouze „být bez bolesti“.
Cílem je být připravený znovu sportovat.
Použité zdroje
-
Ardern, C. L., Ekås, G. R., Grindem, H., Moksnes, H., Anderson, A. F., Chotel, F., Cohen, M., Forssblad, M., Ganley, T. J., Feller, J. A., Karlsson, J., Kocher, M. S., LaPrade, R. F., McNamee, M., Mandelbaum, B., Micheli, L., Mohtadi, N., Reider, B., Roe, J., Seil, R., Siebold, R., Silvers-Granelli, H. J., Soligard, T., Witvrouw, E., & Engebretsen, L. (2018). 2018 International Olympic Committee consensus statement on prevention, diagnosis and management of paediatric anterior cruciate ligament (ACL) injuries. British Journal of Sports Medicine, 52(7), 422–438.
https://doi.org/10.1136/bjsports-2018-099060 -
Collings, T. J., Goodlich, B. I., Hams, A. H., & Bourne, M. N. (2025). Reliability of VALD DynaMo dynamometer to assess upper and lower body isometric strength in healthy adults. Physical Therapy in Sport, 75, 135–143.
https://doi.org/10.1016/j.ptsp.2025.08.005 -
Merrigan, J. J., Strang, A., Eckerle, J., et al. (2024). Countermovement jump force-time curve analyses: Reliability and comparability across force plate systems. Journal of Strength and Conditioning Research, 38(1), 30–37.
https://doi.org/10.1519/JSC.0000000000004586 -
Weakley, J., et al. (2023). The validity of Hawkin Dynamics wireless dual force plates for measuring countermovement jump and drop jump variables. Sensors, 23(10), 4820.
https://doi.org/10.3390/s23104820
